Proč zíváme — a proč je zívání tak nakažlivé?

Zíváme, když jsme unavení, ale i když se nudíme nebo vidíme zívat někoho jiného. Co se přitom v těle děje a proč je zívání tak nakažlivé?

Zívání známe všichni — ráno, večer, při nudné poradě. Přesto vědci pořád nemají jednu definitivní odpověď, proč to vlastně děláme. Pár dobrých vysvětlení ale existuje.

Možná chladíme mozek

Jedna z nejsilnějších teorií říká, že zívání pomáhá ochladit mozek. Hluboký nádech a protažení čelisti zvýší průtok krve a přivedou chladnější vzduch — mozek pak pracuje lépe. Proto často zíváme, když jsme unavení nebo přehřátí.

Probrání, ne jen únava

Zívání nemusí znamenat jen ospalost. Často přichází ve chvílích, kdy se tělo potřebuje nabudit a zvýšit bdělost — třeba před výkonem nebo při přechodu mezi aktivitami.

Proč je nakažlivé

Stačí vidět nebo i jen číst o zívání a nutkání se dostaví. Tahle nakažlivost souvisí s empatií a takzvanými zrcadlovými neurony — mozek napodobuje to, co vidí u ostatních. Silněji to funguje mezi lidmi, kteří jsou si blízcí.

Takže až někdo příště zívne a vy hned po něm, není to neslušnost. Je to jen váš mozek, jak je naprogramovaný.

Ilustrační foto.

T

AutorTomáš Kadlec

Tomáš Kadlec je redaktor, který sleduje aktuální dění, sport a zajímavosti z Česka i ze světa. Píše srozumitelně a rychle o tom, co lidi zajímá.